Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO se koncem minulého roku (2022) opět rozrostl o několik položek. Mezi jinými také právě kubánský rum, a tím i mezi 8 generacemi předávané řemeslo kubánských maestros roneros.
Umění výroby dnes již tradičního kubánského rumu se začíná datovat od roku 1862, kde na východní části ostrova Santiaga de Cuba, začali první mistři rumu zdokonalovat své schopnosti.
V současnosti působí v různých částech Kuby tým čtrnácti rumových expertů. Tři z nich označováni jako first masters, mistrů jako takových je sedm a čtyři další jsou na tzv „učňové“. Rumové řemeslo bylo dlouhé roky doménou primárně mužů, to dnes již neplatí a mezi maestros roneros najdeme také ženy (dvě se již pyšní titulem maestro ronero a další tři o něj usilují).
Bez perfektních znalostí a vytrénovaných smyslů to ale není možné. Proto téměř každý z členů této prestižní skupiny prošel studiem chemie. Co je ale nejdůležitější jsou dokonale vytrénované smysly. Dalo by se říci, že každý z těchto mistrů musí projít alespoň deseti lety tréninku, kde sbírá zkušenosti, aby se mohl stát „osobností“ maestros roneros.
"Je to uznání generací kubánských mistrů rumu a… tradice kubánského rumu," řekl agentuře AFP rumový mistr Asbel Morales (54).
Kubánští mistři rumu ve své žádosti o uznání kubánského rumu za kulturní dědiství uvedli, že mistrovské znalosti a uměni maestros roneso jsou více než jen souhrn dovedností a znalostí. UNESCO ve zprávě uvádí, že jde také také o morální hodnoty, způsob života a veřejné i soukromé chování.
„Rum není jen destilát, ale také důležitá součást naší kultury.“ řekl Morales, který je mistrem od roku 1993.
Na seznamu UNESCO najde již jiné tradiční nehmotné dědictví Kuby a to např. Tumba francesa z 18. století (byly uznány v roce 2008). Dále pak kubánská Rumba (uznána v roce 2016), Punto Cubano (2017) a Las Parrandas (2018).
